BŘITVA A JEJÍ ČÁSTI – základní názvosloví

1 ÚVOD


Cílem tohoto dokumentu je ujednotit odborné výrazy použité při popisu břitvy.
Tento popis vychází jak z českého názvosloví použitého v historii tak i ze zahraničních zdrojů.
U základních pojmů je v závorce u názvu označen alternativní název který vychází buď z historického názvosloví nebo ze
slangu vycházejícího z překladu zahraničních názvů.
Zde použité obrázky jsou vlastnictvím autora.

2 ZÁKLADNÍ POPIS BŘITVY


Pro tento popis pomineme břitvy pocházející z Asie a budeme se držet popisu břitvy z pohledu Evropy či Severní Ameriky od 18tého století po současnost.

Břitva jako nástroj k holení, má tyto základní části:

Základní názvosloví součástí břitvy

2.1 Čepel

2.1.1 Materiál čepele

Základní materiály:

  • uhlíková ocel
  • nerezová ocel
  • damašková (damascenská) ocel

2.1.2 Výška čepele
Základním rozlišení čepelí je jejich výška – rozměr mezi ostřím a hřbetem. Pro určení tohoto rozměru se používá
anglosaská jednotka palec [inch, in] s rozdělením na zlomek 1/8.
Příklad: jak vysoká je čepel 3/8?
(25,4 * 3) / 8 = 9,53 mm
Tak že pro mnohé vysněná velikost – výška čele 8/8 je 25,4 mm

Výška čepele

Pro přesnější rozlišení rozměru se můžete setkat i se zlomkem 1/16 palce, kdy 6/8 = 12/16.

2.1.3 Výbrus čepele


Podle druhu zhotovení výbrusu čepele rozdělit na

  • jednostranný výbrus
  • oboustranný
    Rozdíl je v tom jakým způsobem je výbrus proveden, zda byla nejdříve vybroušena jedna strana čepele a následně druhá.
    To je patrné na čepeli z čela kdy je vidět rozdíl ve výbrusech. Při oboustranném výbrusu je výbrus na stroji zhotovován z
    obou stran najednou který je pak symetrický.

Výbrusy lze rozdělit podle typu na:
Břitva s plně dutým výbrusem
(výbrus bývá označován jako 1/1, [full hollow])
Břitva s půl dutým výbrusem
(výbrus bývá označován jako 1/2, [half hollow])
Břitva s čtvrt dutým výbrusem
(výbrus bývá označován jako 1/4, [quarter hollow])
Šipka označuje střed brusných kotoučů při zhotovování výbrusu

Druhy výbrusu čepele břitev

2.1.4 Zdobení čepele


Na čepeli břitvy se může nacházet výzdoba či popisky od výrobce.
Zdobení rytím, gravírováním či ražením:

Zdobení čepele břitvy rytím

Zlacením, pokovením či barvením:

Zdobení čepele břitvy zlacením

2.2 Ostří, břit


Ostří bývá přímé či prohnuté – vysmáté. Tvar ostří ovlivňuje
Úhel břitu je obvykle 18° ± 1°.

Rovné ostří:

Rovné ostří břitvy

Prohnuté – vysmáté:

Prohnuté (vysmáté) ostří břitvy

2.3 Hlava

Rozlišení břitev podle tvaru hlavy – čepele:

Holičská (Barbers notch):

Oblá

Oblá

Francouzská:

Čtvercová, hranatá:

2.4 Špička

Špička břitvy je místo kde se protíná hlava a ostří čepele.

2.5 Hřbet

Bývá přímý nebo prohnutý. Rovněž bývá různě vyzdoben kováním či broušením, rytím, gravírováním nebo ražením.
Rovněž může být zdoben pokovením.
Tloušťka hřbetu je přímo úměrná výšce čepele. Čím větší čepel tím silnější hřbet tak aby byl zachován stejný úhel ostří.

2.6 Rameno (stabilizátor, patka)

Rameno má za zajistit tuhost čepele k případech kdy je velmi ztenčená výbrusem, to platí zvláště pro plně dutý výbrus 1/1
kdy tloušťka čepele může být pod 0,2 mm.

Typy ramínek jsou:

S jedním stabilizátorem

S jedním stabilizátorem


Se dvěma stabilizátory


Bez stabilizátoru

2.7 Krček

Může nést označení výrobce, modelu břitvy případně číslování daného výrobku podle výrobce.

Krček může být:
– rýhován (zdrsněn) ze spodní strany
– rýhován (zdrsněn) z horní stany – hřbetu
– bez rýhování

Rovněž se zle setkat i s krčky které jsou z rohoviny či plastu nebo jsou jím opatřeny ze strany.

2.7.1 Vymezovací podložky

U některých břitev jsou použity mezi střenkou a krčkem vymezovací podložky. Ty chrání střenky ze vnitřku před otěrem
ramínkem.

2.8 Klička / držák

Klička usnadňuje úchop a zvětšuje jistotu při holení. Lze se setkat s břitvami (francouzskými) které úplně kličku postrádají
a lze je držet jenom za krček.
Tvar a velikost krčku může být jedním z kritérií pro určování stáří břitvy

2.9 Střenky

Část břitvy do které se čepel zavírá aby byla chráněna před poškozením. Dále střenky při holení umožní jejich patřičným
natočením při konkrétním pohybu i vyvážit čepel pro přesnější pohyb čepele.
Střenky bývají spojovány nýty nebo lepením, případně mohou být vyrobeny z jednoho kusu.

2.9.1 Materiály střenek

Střenky jsou zhotovovány z:

  • přírodních materiálů:
    — dřevo,
    — slonovina,
    — rohovina, paroží
    — kost,
    — kůže,
    — želvovina
    — perleť
  • umělých materiálů (člověkem zhotovených):
    — kovy – ocel, mosaz, hliník, titan
    — papír,
    — různé typy umělých hmot – celuloid, cuprexit, tvrzená guma,

2.10 Nýtky

Střenky jsou na jedné straně kde jimi prochází krček spojeny hlavním nýtem.

Na druhé straně bývají buď rovněž snýtovány zadním nýtem. Ten na břitvě chybí v případech kdy jsou střenky k sobě
slepeny nebo byly vyrobeny z jednoho kusu materiálu.

U některých břitev se lze setkat se střenkami které mají ještě středový nýtek o který se opírá krček a brání tím nárazu
čepel do střenek či propadnutí mezi střenkami.

Dnes se lze setkat i se šroubovým spojem místo nýtu.

2.10.1 Podložky nýtů

Mezi nýtem a střenkou jsou použity podložky.
Mohou být zdvojené nebo z více druhů materiálů.
Podložky jsou jednoduché nebo zdobené.

2.10.2 Materiály nýtů

– ocel
– mosaz
– stříbro-nikl

2.11 Klínek

Mezi střenky může být vložen klínek. Klínek jednak vymezuje sílu mezery mezi střenkami a svým klínovitým tvarem střenky
mírně rozevírá. Materiály klínku jsou různorodé tak jako materiály střenek.

Radek Kubičík 2019