Břitva

BŘITVA A JEJÍ ČÁSTI

1 ÚVOD
Cílem tohoto dokumetu je ujednostit odborné výrazy použité při popisu břitvy.
Tento popis vychází jak z českého názvoslí použitého v historii tak i ze zahraničních zdrojů. 
U základních pojmů je v závorce u názvu označen alternativní název který vychází buď z historického názvosloví nebo ze slangu vycházejícího z překladu zahraničních názvů
Zde použité obrázky jsou vlastnictvím autora.

2 ZÁKLADNÍ POPIS BŘITVY
Pro tento popis pomineme břitvy pocházející z Asie a budeme se držet popisu břitvy z pohledu Evropy či americky od 18tého století po současnost.

Břitva jako nástroj k holení, má tyto základní části:

2.1 Čepel

2.1.1 Materiál čepele

Základní materiály:
- uhlíková ocel
- nerezová ocel
- damašková (damascenská) ocel

2.1.2 Výška čepele

Základním rozlišení čepelí je jejich výška – rozměr mezi ostřím a hřbetem. Pro určení tohoto rozměru se používá anglosaská jednotka palec [inch, in] s rozdělením na zlomek 1/8.

Příklad: jak vysoká je čepel 3/8?
(25,4 * 3) / 8 =  9,53 mm
Tak že pro mnohé vysněná velikost - výška čele 8/8  je 25,4 mm

Pro přesnější rozlišení rozměru se můžete setkat i se zlomkem 1/16 palce, kdy 6/8 = 12/16.

2.1.3 Výbrus čepele

Podle druhu zhotovení výbrusu čepele rozdělit na
- jednostranný výbrus
- oboustranný

Rozdíl je v tom jakým způsobem je výbrus proveden, zda byla nejdříve vybroušena jedna strana čepele a následně druhá. To je patrné na čepeli z čela kdy je vidět rozdíl ve výbrusech. Při oboustranném výbrusu je výbrus na stroji zhotovován z obou stran najednou který je pak symetrický.

Výbrusy lze rozdělit podle typu na:

Břitva s plně dutým výbrusem
(výbrus bývá označován jako 1/1, [full hollow])
Břitva s půl dutým výbrusem
(výbrus bývá označován jako 1/2, [half hollow])
Břitva s čtvrt dutým výbrusem
(výbrus bývá označován jako 1/4, [quarter hollow])

Šipka označuje střed brusných kotoučů při zhotovování výbrusu.

2.1.4 Zdobení čepele
Na čepeli břitvy se může nacházet výzdoba či popisky od výrobce.

Zdobení rytím, gravírováním či ražením:

Zlacením, pokovením či barvením:

2.2 Ostří, břit

Ostří bývá přímé či prohnuté  – vysmáté. Tvar ostří ovlivňuje
Úhel břitu je obvykle 18° ±1°

Rovné ostří:

 

Prohnuté - vysmáté:

2.3 Hlava

Rozlišení břitev podle tvaru hlavy:

Holičská  (Barbers notch):

Oblá:

Francouszká:

Španělská:

Čtvercová, hranatá:

2.4 Špička

Špička břitvy je místo kde se protíná hlava a ostří čepele.

2.5 Hřbet

Bývá přímý nebo prohnutý. Rovněž bývá různě vyzdoben kováním či broušením, rytím, gravírováním nebo ražením.
Rovněž může být zdoben pokovením.

Tloušťka hřbetu je přímo úměrná výšce čepele. Čím větší čepel tím silnější hřbet tak aby byl zachován stejný úhel ostří.

2.6 Rameno (stabilizátor , patka)
Rameno má za zajistit tuhost čepele k případech kdy je velmi ztenčená výbrusem, to platí zvláště pro plně dutý výbrus 1/1 kdy tloušťka čepele může být pod 0,2 mm.
Typy ramínek jsou:



S jedním stabilizátorem ---------------------------------------------->

 

 

 

 

 

Se dvěma stabilizátory ---------------------------------------------->

 

 

 

 

 

Bez stabilizátoru ---------------------------------------------->

2.7 Krček

Může nést označení výrobce, modelu břitvy případně číslování daného výrobku podle výrobce.

Krček může být:
rýhován (zdrsněn) ze spodní strany
rýhován (zdrsněn) z horní stany - hřbetu
bez rýhování

Rovněž se zle setkat i s krčky které jsou z rohoviny či plastu nebo jsou jím opatřeny ze strany.

2.7.1 Vymezovací podložky

U některých břitev jsou použity mezi střenkou a krčkem vymezovací podložky. Ty chrání střenky ze vnitřku před otěrem ramínkem.

2.8 Klička / držák

Klička usnadňuje úchop a zvětšuje jistoto při holení. Lze se setkat s břitvami (francouzskými) které úplně kličku postrádají a lze je držet jenom za krček.
Tvar a velikost krčku může být jedním z kritérií pro určování stáří břitvy.

2.9 Střenky

Část břitvy do které se čepel zavírá aby byla chráněna před poškozením. Dále střenky při holení umožní jejich patřičným natočením při konkrétním pohybu i vyvážit čepel pro přesnější pohyb čepele.
Střenky bývají spojovány nýty nebo lepením, případně mohou být vyrobeny z jednoho kusu.

2.9.1 Materiály střenek

Střenky jsou zhotovovány z:

- přírodních materiálů:
-- dřevo,
-- slonovina,
-- rohovina, paroží
-- kost,
-- kůže,
-- želvovina
-- perleť

- umělých materiálů (člověkem zhotovených):
-- kovy - ocel, mosaz, hliník, titan
-- papír,
-- různé typy umělých hmot - celuloid, cuprexit, tvrzená guma,...

2.10 Nýtky
Střenky jsou na jedné straně kde jimi prochází krček spojeny hlavním nýtem.

Na druhé straně bývají buď rovněž snýtovány zadním nýtem. Ten na břitvě chybí v případech kdy jsou střenky k sobě slepeny nebo byly vyrobeny z jednoho kusu materiálu.

U některých břitev se lze setkat se střenkami které mají ještě středový nýtek o který se opírá krček a brání tím nárazu čepel do střenek či propadnutí mezi střenkami.

Dnes se lze setkat i se šroubovým spojem místo nýtu.

2.10.1 Podložky nýtů

Mezi nýtem a střenkou jsou použity podložky.
Mohou být zdvojené nebo z více druhů matriálu.
Podložky jsou jednoduché nebo zdobené.

2.10.2 Materiály nýtů

- ocel
- mosaz
- stříbronikl

2.11 Klínek

Mezi střenky může být vložen klínek. Klínek jednak vymezuje sílu mezery mezi střenkami a svým klínovitým tvarem střenky mírně rozevírá. Materiály klínku jsou různorodé tak jako materiály střenek.